Raven Darkwing [INNKEEPER]

Již od malička byla spíše samotářskou bytostí, která si libovala v toulání se nocí po svém rodném městě. Zatímco ostatní dívky si hrály s panenkama, Raven procházela ty nejtemnější kouty které našla beze strachu, s úsměvem na rtech. S dětmi si nerozuměla, a tak raději preferovala samotu, popřípadě zůstávala doma s rodinou a pomáhala s krmením zvířat a obstaráváním rostlin, o které se zajímala. Čím byla starší, tím více si začala zakládat na vztazích, kdokoliv se jen špatně podíval na její přátele, kterých měla poskrovnu, byla ochotná a schopná z něj vymlátit duši. Doslova. Poté, co zachránila Baltazara, začala rozvíjet na vlastní pěst své dovednosti v bojových sportech.

Největší zlom však nastal tehdy, po pokousání vlkodlakem. Zbystřily se jí smysly a začala se ještě častěji toulat o samotě, aby si vychutnala v klidu pachy a zvuky přírody. Za normálních okolností dokáže být příjemná, povídavá, což u hostinské je vhodné. Pouze za úplňku se z ní stává krvelačná, hladová bestie, která nepozná přítele a zabije všechny, kteří se jí dostanou do spárů. Narozdíl od jiných vlkodlaků, sama Raven propustí svého vnitřního vlka daleko od lidí. Další den se probudí s migrénou ve své posteli a absolutně netuší, co se poslední noc dělo.

Sotva se člověk podívá na Raven, musí začít tušit, že s touto ženou je něco špatně. Ne, nejsou to jen její pátravé krvavě rudé oči s šikmýma zorničkama a husté obočí, nejsou to jen její havraní vlasy zapletené do dredů, které jí sahají přibližně po lopatky, natož pak drobná zvířecí lebka, kterou má jako sponku připevněnou v účesu, rty vždy namalované rudou rtěnkou či snad ostré špičáky, které odhaluje ve svém úsměvu.

Raven si již od dětství libovala v nošení tmavých barev, později, čím více dospívala, začala nosit pouze černé oblečení, do kterého se zamilovala. Aktuálně chodí pouze v oděvu barvy noci, jak sama tvrdí, hodí se to nejlépe pro její toulky při měsíčku. V poslední době se pro ni stala typická košilka, která zakrývá pouze oblast hrudníku a ramena, zbytek horní části těla zůstává odhalen a naskytuje tak možnost spatřit vypracované bříško, mimo to i řadu větších či menších jizviček. Tento oděv doplnila černou sukénkou, která jí sahá do poloviny lýtek, jejíž spodní část se rozšiřuje a lemy má pokryté stříbrnými skvrnkami a hvězdičkami. Pod ní je možné zahlédnout ještě druhou vrstvu, tentokrát stříbrné barvy.

Raven Darkwing se narodila roku 1916 v mudlovském městě Falmouth nacházející na pobřeží Anglie, hrabství Cornwall. Její matka pracovala jako zdejší pekařka, zatímco otec byl kouzelník pracující jako bystrozor na Ministerstvu kouzel. Ačkoliv rodina nebyla příliš bohatá, žila si poměrně dobře na samém okraji střední společenské vrstvy. Jakožto dcera z míšené rodiny, chodila na mudlovskou základní školu a dlouho neměla o kouzelnickém světě ani tušení, neboť veškeré náznaky, podivné věci v otcově pracovně spokojeně ignorovala a žila si svým vlastním životem. Ve třídě nebyla nejoblíbenější, přesto si však našla svých pár lidí, se kterými držela a v případě potřeby, byla ochotná se poprat kvůli jejich ochraně. Častokrát kvůli rvačkám byli její rodiče povoláni do školy.

Již od dětství byla Raven velice zvídavá, nebránila se toulání ulicemi města dlouho do noci, a mnohdy, byť zcela nevědomky unikla zranění, či případné smrti. Když jí bylo 8 let, pomohla neznámému a navíc zraněnému člověku najít úkryt, když byl pronásledován a téměř zabit. Shodou okolností se on sám snažil pomoci ženě, jež byla okradena. Poděkoval Raven a naučil ji základy bojových umění, alespoň tak, aby se sama v případě potřeby mohla bránit. Jmenoval se Baltazar a než odešel po třech letech, stal se jejím nejbližším přítelem. Na rozloučenou jí věnoval trojici černých štěňat, každé z nich mělo krvavě rudé oči.  Přesto všechno milovala svoji rodinu, pomáhala mamince na zahradě a se zvířaty, se zájmem se učila jak pěstovat kterou rostlinku, kdy se co sází, jak je hnojit a kde ho získávat, to stejné platilo i u zvířátek. V 10 letech přesvědčila rodiče o nákupu poníka, konkrétně klisničku haflinga, kterou si velice oblíbila a pojmenovala ji Amy.


Postupem času se však ve škole zlepšovala, a ačkoliv se čas od času poprala, měla naběhnuto na dobrý prospěch, relativně i chování. Pro ni největší šok nastal v roce 1927, kdy přiletěla sova s oznámením, že by měla nastoupit do Školy čar a kouzel. Zpočátku nechápala, myslela si, že je to nějaký hloupý vtip. Přesvědčil ji až otec, který jí ukázal několik základních kouzel, jako je například Lumos, Wingardium Leviosa či variace kouzla Altro. Byť neochotně nakoupila v Příčné ulici vše, co bylo nutné ke školní docházce, u Ollivandera sehnala kaštanovou hůlku, byť mu předtím takřka zničila krámek svými neobratnými pokusy o seznámení se s nimi. Jako poslední si koupila po velkém váhání sovičku puštíka. Tak byla prvního září připravena na cestu do neznáma. Ve vlaku velice silně váhala kam si sednout, jelikož však nenašla volné kupé, stáhla se k několika děvčatům, kterým nevěnovala pozornost. Proto ji po chvíli nechaly být. Cesta pro Raven byla utrpením, stále měla pocit, že ke studentům nepatří a nemá tam co dělat.

Její obavy se potvrdily ve chvíli, kdy si na hlavu nasadila moudrý klobouk. Do Zmijozelu se nehodila, neboť nebyla čistokrevná, nijak ambiciozní a nedobrá v kouzlení. Do Mrzimoru se nehodila díky své samotářskosti, Nebelvír by jí sice bral díky její odvaze, ten však odmítla. Zbyl tedy Havraspár, který jí nabízel větší možnosti vzdělání. V kouzelnických předmětech nevynikala, spíše propadala a měla problém zvládnout i nejjednodušší kouzla, díky čemuž se stala terčem posměchu. Uzavřela se více do sebe a ze strachu se odmítala s kýmkoliv seznámit. Naopak vynikala v předmětech jako jsou například Lektvary, v nichž excelovala a rozhodla se jim věnovat více. Své znalosti doplnila Bylinkářstvím a Péčí o kouzelné tvory. Tyto tři předměty si vyloženě užívala.

Tak čas plynul, Raven nějak procházela školou, byť s obtížemi. V pátém roce se povedlo složit zkoušky N.K.Ú. a v sedmém horkotěžko zvládla O.V.C.E. Ve finále zkoušející řekli, že ji nechají projít, ale v životě ji už nechtějí vidět. Po návratu domů ji čekalo veliké překvapení. Sešla se veškerá rodina, která věděla o kouzelnickém světě, aby náležitě oslavili její úspěšné absolvování školy. Sešlost trvala několik dní, několik dalších se odpočívalo od veškerého jídla a pití. Od rodičů dostala možnost si vybrat jednu jakoukoliv odměnu jako dodatečný dárek za odměnu. Její jasnou volbou byla cesta kolem světa. S přemisťovacím kouzlem jde všechno lépe, nebylo tedy nutné utrácet mnoho peněz, pouze za pomocí koní, Raveniné vlastní klisničky Amy, si pouze dělali výlety do okolí. Naneštěstí však po třech letech cestování, kdy se již chystali na cesto zpátky domů, zakotvili kdesi uprostřed lesa francouzského.

Byl úplněk, který Raven přímo vybízel k tomu, aby šla lesy a okolí prozkoumávat. Ne zcela úmyslně se vzdálila od tábořiště a nalezla jeskyni. Jala se jí prozkoumávat, když náhle uslyšela zavytí, které znělo zdálky. Zdálo se, že se přibližuje. Dívku popadl strach, a když se vrátila zpět, spatřila otce, jak brání sebe a maminku před útokem skupinky vlkodlaků. Povedlo se jim je odrazit, tatínek však byl velice vážně zraněn, a na následky zranění po několika hodinách zemřel. Sama Raven a její maminka byly pokousány. Ze zranění se však brzy uzdravily, z vlkodlačího prokletí už ne. Obě se vrátily domů, kde se snažily žít stejně jako předtím, což však s vlčí krví nebylo moc jednoduché. Ve městě se začali ztrácet lidé, nikdo však nemohl přijít na to jak. Na rozdíl od Raven, která se svým způsobem sžila s novou částí své osoby, se její matka po dvou letech trápení rozhodla spáchat sebevraždu.

Raven to zdrtilo, prodala všechen rodinný majetek a odcestovala ze země. Rozhodla se vyhledat sobě podobné, které našla v severním Irsku a nějakou dobu s nimi strávila. Tyto roky jsou zahaleny temnotou a Raven o nich velice nerada mluví. Jedno si však od nich odnesla, skupinku psích bytostí, které však nevypadají jako něco z našeho světa. Spolu s touto skupinkou se krátce před svými 29. narozeninami usadila v Homeway Valley, kde si otevřela hostinec. Na jeho pozemcích si vybudovala zahradu se zeleninou a prostory pro hospodářská zvířata. Sama se uhnízdila uvnitř, kde si to přizpůsobila sobě a svým zvláštním psovitým mazlíčkům, na které nedá dopustit.

Matka:
Jméno: Alexandra Darkwing
Jméno za svobodna: Alexandra Forbrook
Původ: Mudlovský
Povolání: Pekařka
Datum narození: 19. 12. 1898
Datum úmrtí: 8. 6. 1938 († 40 let)  
Způsob úmrtí: Sebevražda

Otec:
Jméno: Alexandr Darkwing
Povolání: Bystrozor
Původ: Čistokrevný
Vystudovaná škola: Škola čar a kouzel v Bradavicích
Kolej: Nebelvír
Hůlka: Cedrová hůlka s blánou z dračího srdce, 10 a ¾ palců
Datum narození: 3. 6. 1895
Datum úmrtí:7. 8. 1936 († 41 let)
Způsob úmrtí: Roztrhán smečkou vlkodlaků

Raven sama o sobě disponuje velice malým množstvím magické energie a i ta jednodušší kouzla jí činí problémy. Někteří kouzelníci by ji považovali spíše za motáka, byť vlastní hůlku a kouzlí.
Štěňata, která jí věnoval Baltazar byla očarována černou magií, díky tomu získala nadpřirozený vzhled, schopnosti a délku života. -> Dokážete si představit vlkodlaka, jak vyje při měsíčku se smečkou velkých černých psů na měsíc?
Kdysi měla světlounké modré oči, poté, co ji pokousal vlkodlak postupně tmavly, až skončily na krvavě rudé.